Bílé víno

I když je v bílých hroznech jen málo nebo žádné barvivo, jsou lisovány na přímo a odděleny od šťávy. Šťáva se poté nechá odpočívat a mošt se projasní při ochlazení na zhruba čtyři stupně. Mikroskopické organické částice, které zůstaly po lisování, sednou a mošt je čirý. V této fázi již v moštu samozřejmě nejsou žádné přírodní kvasinky, a proto se musí vždy přidávat externě.

Po kvašení se víno nemusí dále macerovat, protože již neobsahuje žádné slupky nebo semena. Bílé víno potřebuje, stejně jako červené, čas na zotavení se z bouřlivé fermentace. Pokud se tak nestane, pak vzniká tzv."stressed wine". Vína, která jsou určena pro okamžitou konzumaci a mají svěží chuť, se lahvují přímo po kvašení a odpočinku v nerezových nádržích. Vína s bohatší chutí, zejména ta z odrůdy Chardonnay dále podstupují kvašení kyselinou mléčnou nebo jablečno-mléčné kvašení.

Ostré čerstvé jablečné kyseliny se poté mění při kontrolované teplotě v jemnější kyselinu mléčnou. Jedná se většinou o vína, která ve spojení s touto fermentací, dozrávají na dřevě.

Zejména vína Sauvignon Blanc se lahvují brzy po odpočinku. Tato vína vždy doporučujeme konzumovat co nejdříve, protože přesně za rok po lahvování si stále zachovávají svůj nádherný, čerstvý a (exotický) ovocný charakter.

Zrání

Většina bílých vín se lahvuje v únoru/březnu, na jižní polokouli v srpnu, poté, co  odpočívala v ocelových nádržích při teplotě kolem osmi stupňů. Některé z nejznámějších odrůd jako jsou Chardonnay, Semillon a některé Sauvignony Blanc  získají zráním bohatší chuť, někdy zrají samostatně, obvykle ve směsi. V bílém víně se nenacháuejí taniny.

Některá bílá vína zrají v dubových sudech. Bílá Burgundská jsou toho vynikajícím příkladem. Fermentace bílého vína v dubových sudech je kratší než červeného, protože bílé víno neobsahuje žádné třísloviny.

Existují také vína, která i bez zrání v dubových sudech mají velmi pěknou vůni a chuť. Jsou to vína vyrobená z odrůd Ryzlink, Chenin, Rulandské šedé, Meloun (Muscadet) a často i Sauvignon Blanc. Tato vína se proto často uchovávají v nerezových nádržích; některá, zejména Ryzlink, poté ještě zrájí někdy dvanáct až osmnáct měsíců v dřevěném sudu. Tento dřevěný sud nedělá nic víc, než že umožňuje velmi jemný vývoj vína prostřednictvím velmi pomalé interakce mezi vínem a kyslíkem, který proniká skrz mikroskopické trhliny nebo otvory ve dřevě.