Mosel

Mosel

Vinařská oblast Mosel se rozkládá na jihozápadě Německa a nese zvláštní postavení, neboť je vůbec nejstarším vinařským regionem v celém Německu. Vinařská oblast se táhne podél dolního toku řeky Mosel nedaleko hranic s Lucemburskem a také podél přítoků Mosely, řeky Saar a Ruwer.

Pěstovat vinnou révu v oblasti Mosel začali již v 1. století před naším letopočtem Římané. Stejně jako v ostatních evropských vinařských oblastech, se zasloužili o rozšíření vinic ve středověku také v oblasti Mosel kláštery se svými rozsáhlými pozemky. K největšímu rozkvětu pěstování vinné révy došlo v regionu Mosel v období od poloviny 18. století do začátku I. světové války. V této době se masově rozšířil prodej německých vín, zejména pak Rieslingu po celé Evropě, podobný boom v dané době zažila také odrůda Bordeaux. Proslulost Rieslingu narušila až II. světová válka, kdy se snížil odbyt. Po válce se masivně začaly používat hnojiva a herbicidy za účelem vyšší produkce a ochrany rozsáhlých vinic. Důsledky těchto opatření byly vidět po několika letech, téměř vymizely královské odrůdy bílých vín, místní Riesling a také  Müller – Thurgau. Svahy osázené vinicemi díky intenzivnímu ošetření herbicidy přišly zhruba o 1/3 své plochy. Od konce  80. let se situace začala zlepšovat, v dnešní době se herbicidy na místních vinicích prakticky nepoužívají.

Oblast s celkovou rozlohou 5 300 hektarů je vůbec největší souvislou vinicí na světě, kde se pěstuje odrůda Riesling. Ve vinařském regionu Mosel se také nachází vinice s neobyvkle velkým  sklonem, který činí 65 stupňů a nazývá se Bremmer Calmont. Jedná se tak o vůbec nejstrmější vinici na celém světě!

Nejen na vinici Bremmer Calmont, ale i na stovkách dalších v oblasti Mosel jasně dominuje odrůda Riesling, která pokrývá přes 60 % všech vinic. Druhou nejrozšířenější odrůdou je Müller – Thrugau. Okrajově se v oblasti Mosel pěstují také odrůdy Elbling a burgundské odrůdy vín. Řeky Mosela, Sára a Ruwera mohou za to, že se v celé oblasti vyskytují v zemině zbytky břidlice z období devonu.  Tato modrá břidlice obsahuje také jíly a vysoký podíl vápna, který v některých místech přesahuje i 40 %. Dále se v oblasti vyskytuje šedá břidlice s vysokým obsahem oxidu železitého. Tyto podmínky svědčí právě Rieslingu, díky čemuž je chuť této odrůdy pikantní, občas se tvrdí, že je také „břidlicově-pikantní“.